Pardubické památky - ostatní
Skřivánek
Čtvrť dostala svůj název podle pana Jindřicha Skřivánka, který se roku 1627 přiženil do rodiny vdovy po kováři Kašparu Zajíčkovi. Získal tím dům č.p. 60 na dnešní Třídě Míru (dnes pasáž) s polnostmi na jih od města v okolí šibenice. Čtvrť tvořila svéráznou a svébytnou část města a její obyvatelé byly na svou příslušnost ke Skřivánku velmi hrdi. Dnes však o tom málokdo ví bývalá pole jsou dnes zastavěny sídlištěm Višňovkou a nikdo si nevzpomene na ony klukovské války, které leckdy přetrvaly do dospělosti.
Třída 17. listopadu končí podjezdem pod železniční tratí a rychlodráhou, vybudovaným roku 1940, když stoupající dopravě bránil starý železniční přejezd. Za ní po levé straně je závod Kávoviny, dříve závod na výrobu kávovinových náhražek. Za ní odbočuje ulice Na spravedlnosti. Od 1. poloviny 16. století zde na rohu dnešních dvou ulic bylo mírné návrší se šibenicí. Zde bylo vykonáváno hrdelní právo až do roku 1776, kdy soudy byly přeneseny do Chrudimi a sama šibenice zanikla roku 1788 a při stavbě silnice na Chrudim v 1. polovině 19. století byl rozvezen i pahorek.
Na druhou stranu odbočuje silnice Na staré poště, pojmenovaná podle pošty postavené se stavbu
dráhy roku 1845. Dnes ulice prochází menšími průmyslovými podniky sklady a dílnami. I
Ve směru silnice na Prahu, v blízkosti benzínové pumpy stojí nenápadný pomník. Bylo to 20. května 1928, kdy byl odhalen pomník našeho prvního aviatika - ing. Jana Kašpara. Architekt Vlastislav Hofman vytvořil žulový kvádr, na jehož vrcholu umístil malé bronzové letadlo.
Závod Tesla (dříve Telegrafia)
V roce 1919 vznikla první továrna na telefonní a signální přístroje v Roztokách u Prahy. Rozšiřující se výroba si vyžádala nové pobočky, a tak byla výroba v letech 1922 a 1923 přenesena i do rozestavěného objektu u železniční zastávky v Pardubicích. Výroba telefonních ústředen se rychle rozvíjela, a tak vznikaly nové pracovní příležitosti a naproti továrny přes koleje bylo postaveno několik domků pro dělníky a vilky pro úředníky. Roku 1924 bylo započato s novou výrobou radiotechniky. Roku 1928 nakupuje továrna novou licenci voličového automatického telefonního systému koncernu Standart Electronic, což bylo tehdy jedno z nejmodernějších zařízení svého oboru. I Telegrafii však zle postihla hospodářská krize. Východiskem z krize se stala výroba radiopřijímačů, která byla ukončena až roku 1956. Před okupací byla výroba přeorientována pro potřeby války (poštovní a vojenská správa). V 50. a 60. letech však bylo mnoho výrobků předáno do výroby do jiných podniků sítě Tesla (tak byla například přenesena i výroba televizorů). V Pardubicích zůstala pouze výroba elektronických zařízení investičního charakteru. Po revoluci roku 1989 změnila majitele a v současné době prochází hlubokou krizí. Podařilo se sice vyvinout vynikající vojenský radar Tamara, ale z vojensko-strategických důvodů jsou tlaky na útlum jejího prodeje.
Krematorium a nový hřbitov
Není zvykem, aby se návštěvník města jezdil dívat na krematorium, ale toto je jedinečné svého druhu Postavil jej Pavel Janák v roce 1923 ve stylu rondokubismu a dnes je unikátní evropskou památkou. Nový městský hřbitov sem byl přenesen od kostela sv. Jana roku 1883. Splnil se tak více jak 100 let starý výnoc městské rady o zřízení nového hřbitova mimo rámec města. To se však již dnes stačilo rozrůst až sem. Sem byl soustředěn také bývalý živoský hřbitov ve stejnojmené čtvrti.