Zajímavá místa v Makedonii
Bitola Debar Galičnik Ohrid Ohrid a okolí Skopje Staro Nagoričane Stobi Sveti Jovan Bigorski
Tetovo Titov Veles
K některým místům viz průvodce na stránce Bongo Bongo
Bitola
Heraclea. Asi 2 km za městem jsou zbytky antického města Heraclea, založeného Filipem II. Makedonským (otcem Alexandra Makedonského) v polovině 4. století př. n. l. Připomínáno ještě za byzantských dob jako významné obchodní centrum. (vstupné do areálu 100 MKD, studenti na ISIC zdarma)
Debar
Městečko v jihozápadní Makedonii na řece Crni Drin, 62 km od Ohridského jezera. V 18.-19. století se proslavilo svou řezbářskou školou (viz nedaleký klášter sv. Jovan Bigorski). Před několika lety postihlo městečko vícero ničivých zemětřesení, ze kterých se ještě celkem nevzpamatovalo.
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str.152)
Galičnik
malebná horská vesnice ve výšce 1400 m v pohoří Bistrica v JZ části Makedonie, 27 km od Debaru. Je známá tím, že všechny svatby z celého okolí se odbývají dva dny v roce 12.6. a 28.8. Při této příležitosti – naráz se odbývá až 50 svateb – lze vidět bohaté makedonské lidové kroje a zvyky.
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str.157)
Další literatura : Nedoma, František, Stará architektura Makedonie, Lidé a země, 3/1978, str. 56-59.
Ohrid
Město Ohrid leží u stejnojmenného jezera a v současné době je zřejmě místem s největší koncentrací cestovního ruchu v Makedonii. Přesto si Ohrid dodnes zachovává domáckou atmosféru. V historii je poprvé připomínán ve 2. století př. n. l. jako osada Lichnidos na významné římské stezce Via Egnatia, spojující Řím s Řeckem. Z této doby se zachovalo římské divadlo, které prošlo nedávno zásadní rekonstrukcí a dnes slouží pro koncertní úcely (v léte pro festival Ohridské léto).
Významným místem se Ohrid stal za byzantské doby, kdy se stal místem první slovanské university, založené biskupem Klimentem Ohridským (mj. žák slovanským věrozvěstů Cyrila a Metoděje) v 9. století. Za vlády bulharského krále Samuila (976-1014) se stalo centrem bulharského státu a kultury (tento fakt casto sloužil Bulharum k ideologickému zduvodnení puvodu Makedoncu jako Bulharu a tím i nároku Bulharska na Makedonii). Až do roku 1767 byl Ohrid duchovním centrem západního Balkánu. Od 11. století se stal také centrem Makedonských Slovanů.
V procesu pokračujícího národního obrození se významnými daty stalo povýšení Ohridského biskupství na arcibiskupství v roce 1958 a o 9 let později jeho nezávislost na srbské ortodoxní církví.
Památky
Pevnost cara Samuila (Kale) – souvisí s legendárním bulharským císařem Samuilem, který v 11. století výrazně rozšířil bulharské území, v roce 1014 byl však na hlavu poražen byzyntskými vojsky. Dnes stojí pouze zbytky hradeb, ale opskytují vynikající výhled na město (30 MKD)
Chrám sv. Sofie (Crkva sv. Sofije)– další památka na dobu cara Samuila, který ji nechal zbudovat na místě starší raně křesťanské baziliky. Po dlouhou dobu sloužil chrám jako biskupský a katedrální kostel v Ohridu. Po dobytí Makedonie jej Turci přeměnili na mešitu. Dnes se zde nacházejí vzácné fresky z 11.-14. století a uvnitř se pořádají koncerty tzv. Ohridského léta. Vstup 100/ISIC 30 MKD
kostel sv. Klimenta (Crkva sv. Klimenta) – na významu získal tento kostel na jednom z ohridských kopců po přeměně katedrály sv. Sofie na mešitu ve 14. století. Dnes je hlavním poutním místem v Ohridu, konají se zde poutě, procesí a slavnosti. V interiéru kostela jsou nádherné ikony ze 13. a 14. století. Otevreno 9-13, 16-20, vsup 100/ISIC 30 MKD.
Kostel sv. Jana (sv. Jovan Kaneo) – nádherně položený kostel na ostrohu nad Ohridským jezerem. Nejlepší při západu slunce. Byl vybudován v 15. století v klasickém slohu ve tvaru kříže s osmibokou kupolí. (100 MKD)
Kostel sv. Nikoly Bolnického – pochází ze druhé poloviny 14. století a za návštěvu stojí především kvůli vynikajícím nástěnným malbám. Vstup 100/ISIC 50 MKD
Kostel sv. Erazma – kostel vybudovaný na počest biskupa Erasma, prvního křesťanského misionáře ze 3. století. Známý také jako „jeskynní kostel“, díky vytesání ve skále. V interiéru opět velmi dobře dochované fresky.
Okolí Ohridu
Klášter sv. Nauma
první klášter v oblasti vybudovaný v roce 900 srbským králem Štefanem Urošem. Je spojen se jménem sv. Nauma, který je zde také pohřben. Dnes klášter slouží jako luxusní hotel na hranicích s Albánií (za klášterem je hraniční přechod) a přístupný je pouze kostel sv. Nauma se dřevěným ikonostasem ze 17. století a kaplí s náhrobkem sv. Nauma. Z náhrobku se ozývá nepravidelné bušení a místní průvodci tvrdí, že to je bijící srdce sv. Nauma.
Vstup : 100 MKD/ ISIC 60 MKD.
Doprava :
autobusy - odjezdy ke sv. naumu 6.00, 8.00, 11.30, 13.30 (So,Ne), 15.30, 18.30, zpet o hodinu pozdeji. Všechny spoje zajíždejí na zpátecní ceste na albánské hranice. Jízdné 120 MKD.
loď – denně v 10.00 od hlavního nábřeží v Ohridu, návrat v 16.00. Jízdné 300 MKD (pouze zpáteční).
Sv. Zaum
kostel ze na břehu jezera Ohrid, asi 2 km po pěšince od vesnice Trpejce (asi 6 km od sv. Naumu po silnici do Ohridu – autobusy, minibusy). Dostupný pouze po vodě člunem nebo pěšky. dobré místo na táboření, v roce 2000 byl cca o 300 m smerem na jih ke Sv. Naumu pramínek, v roce 2005 jsem jej již nenašel.
Struga
Významné rekreační středisko u Ohridu a řeky Crni Drin. Každoročně v srpnu se zde koná fetival Večery poezie.
Literatura : Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a země 3/1978, s. 56-59. Velmi zasvěcené!!!
Šust, Pavel : Makedonský víkend, Lidé a země 1/1999, str. 29-33.
Prilep
78 000 obyv. Makedonské město, jehož centrum si zachovalo výrazně orientální ráz. Jsou zde historické stavby jednak z tureckého období (několik mešit, sahat-kula), jednak z období Srbského království před tureckou okupací (klášter sv. Archanjela nad městem s dobře zachovanými freskami ze 14. století, kostel sv. Nikoly ze 13. století a další stavby).
kostel sv. Dmitrije – trojlodní kostel z konce 13. století s velkým dómem, oživený slepými arkádami.
Severně od města se vypínají vysoko na skále zříceniny pověstmi opředeného hradu kralevice Marka (Markovo kale, hlavního hrdiny srbských bohatýrských zpěvů. Ve 14. století byl Prilep jeho sídlem, občasnou královskou rezidencí byl již za cara Dušana.
Výlety : klášter Treskavec z první poloviny 13. století s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s freskami z různých období. Stojí na vrchu Zlatovrh (10 km).
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 206-207)
Skopje
Informace
Tourist Information Centre (Old Bazaar), tel. 116 854, Turistické informacní centrum je za Vardarským mostem u vchodu do starého města po levé straně. Denně kromě So 8-19, So 9-17, zdarma brožura o Skopje v AJ se základními informacemi o památkách a důležitými adresami.
Úschovna zavazadel je na novém autobusovém nádraží (50 MKD/zavazadlo/den)
Velvyslanectví
Albánie - Hristijan Todorovski Karpoš 94/A, tel. 614 636, fax 614 200
Bulharsko – Zlatko Šnajder 7, tel. 116 320, fax 116 139
Srbsko a Černá Hora – Pitu Guli 8, tel. 129 298, 131 299, fax 129 427
Slovensko (konzulát) – Skopska crvena opština bulvar, tel. 137 095, fax 122 105
Další organizace
UNMIK (United Nations Interim Administration Mission in Kosovo), M. H. Jasmin bulvar. „Nova Makedonija“, tel. 212 920, fax 212902
UNHCR (United Nations High Commissioner for Refugees), Zeleznicka 53, tel. 118 641, 161 419, fax 131 040
OBSE (OSCE Spillover Monitor Mission), Marsal Tito 19/2, tel. 111143, fax 111267
Ministerstvo zahraničí (konzulární oodělení), Dame Grujev 6, tel. 110 333, fax. 115790
Památky
Skopje je rozdělené Kamenným mostem na starou a novou část. Stará část si zachovala atmosféru osmanského období (byť se z mnohých domů stal turistický skanzen) s dochovanými domy, většinou z 19. století, kterým vévodí Kale (pevnost).
Nová část byla vybudována po roce 1963, kdy město postihlo ničivé zemětřesení. Přestože nese rysy socialistického realismu, nevypadá zdaleka nijak brutálně.
Kamenný Most přes Vardar je symbolem města a dnes symbolicky rozděluje starou a novou část města. byl vybudován v 15. století.
mešita Mustafa paši – postavena na konci 15. století jako pamětní mešita Mustafa paši. Roku 1963 poničena zemětřesením a znovu opravena. Ukázka klasické osmanské architektury.
kostel sv. Spasitele (sv. Spas)– nenápadný kostelík nedaleko na cestě od kamenného mostu k citadele (Kale) skrývá nádherný dřevěný ikonostas, práce 3 řezbářů (bratři Petar a Marko Filipovski a Makarij Fcrkovski) z vesnice Debar z první poloviny 19. století. Na dvoře kostela je pohřben jeden z největších makedonských (nebo bulharských) revolucionářů Goce Delčev (1872-1903, jeden z vůdců Vnitřní makedonské revoluční organizace, zastřelen při tzv. Ilindenské vzpouře v Kicevu v roce 1903). Dnes má zde malé muzeum. Vstup do kostela+muzea 60 MKD.
Kale (pevnost) – poprvé připomínána okolo 6. století n. l., později se stala osmanskou pevností. Zbytky částí hradeb a strážní věž. Dnes upravena na park, v létě se často konají koncerty pod širým nebem, divadelní představení a jiné kulturní akce. V pevnosti je dále muzeum moderního umění.
Čaršija (Starý bazar) – přestože část již nenávratně zmizela, starý bazar si nadále zachovává jistý orientální ruch.
Lázně Da’uda paši – u vchodu do starého města, téměř naproti autobusovému nádraží. Dříve jedny z největších městských lázní, vybudovaných v 15. století tehdejším místodržitelem Da’udem pašou. Dnes přeměněny na galerii.
Staré nádraží – pokud přijedete vlakem z jihu (Titov Veles, Bitola, Recko), upoutá vás možná věž starého nádraží. Hodiny na ní ukazují 5.17, tedy přesně okamžik, kdy 26. července 1963 postihlo Skopje katastrofální zemětřesení. Dnes je zde umístěno muzeum hlavního města Skopje.
mešita Aladza – jedna z nejstarších mešit v Makedonii, pochází z první poloviny 15. století.
Další literatura
Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a Země 3/1978, s. 56-59
Šust, Pavel : Makedonský víkend, Lidé a Země 1/1999, str. 29-33.
Stárka, Vladimír : Makedonií podél Vardaru, Lidé a Země, 8/1978, str. 340-343.
Staro Nagoričane
Nacházíme zde pravoslavný monastýr – cerkva sv. Georga – který byl založen r. 131. Patří mezi nejstarší kulturní památky Jugoslávie. V letech 1313-1318 vytvořil Eutichi Michail v celé vnitřní části kláštera, po stěnách i na stropě, překrásné barevné fresky. Protože ve velmi dobrém stavu přetrvaly celá staletí, bylo zde před patnácti lety vybudováno malé muzeum. Kolem najdeme ještě zbytky starého pravoslavného hřbitova. (fakt z roku 1958)
(Habrová, M. : Staro Nagoričane, Lidé a Země, 11/1973, str. 509.)
Vesnice a kostel v Makedonii, 13 km V od Kumanova. Místní kostel sv. Jurije dal postavit začátkem 14. století Král Milutin. jeho fresky ze stejného období jsou reprezentační ukázkou makedonského malířství 14. století. Uměleckou cenu má i místní ikonostas.
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 230)
Další literatura : Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a země 3/1978, s. 56-59.
Stobi
Ve 4. století n. l. bylo Stobi hlavním městem římské provincie Macedonia Secunda. Archeologové při dosavadním průzkumu odkryli amfiteátr, městské lázně, baziliku, několik paláců a domů. Významné jsou nálezy množství soch a uměleckých předmětů z helénského a římského období
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 230)
Další literatura :
Stárka, Vladimír : Makedonií podél Vardaru, Lidé a Země, 8/1978, str. 340-343.
Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a Země 3/1978, s. 56-59
Sveti Jovan Bigorski
Klášter v JV výběžku makedonie, 25 km SZ od debar, nedaleko obce Rostuše, která leží při cestě Ohrid – Tetovo.
Zakladatelem kláštera byl srbský král Štefan Namajič ve 12. století. Nejcennější je v něm vyřezávaný ikonostas z let 1830-1840, dílo lidových umělců z obce Gari u Debaru (tzv. debarská škola, srov. dřevěný ikonostas v kostele sv. Spasitele ve Skopje). Velké klášterní ubytovny z 18. století, vybudované mnichem Ilanonem, představují zajímavou stavební jednotku.
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 232)
Tetovo
36000 obyv., 42 km JZ od Skopje na úpatí Šarské planiny. Ve staré turecké části města, která si zachovala doposud orientální ráz, jsou významné památky : mešita Šarena džamija ze 17. století, pozoruhodná nejen architektonicky, ale i svou vnitřní výzdobou. Název (Pestrá) dostala díky pestrým geometrickým a rostlinným ornamentům, které pokrývají celý exteriér této stavby. Z dalších památek – aman – turecké lázně (hammam, z roku 1496), které jsou dodnes v provozu, dervišský klášter – tekije (tekke), staré domy zámožných Turků, turecký most apod.
Z Tetova vede lanovka na jeden z nejvyšších vrcholů Šarské planiny – Popovu Šapku (1785 m). Místní svahy patří k nejkrásnějším lyžařským terénům Makedonie.
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, 235-236)
Tekke Arabat Baba – vybudována v 18. století jako místo náboženským obřadů významné osmanské dervišského řádu bektášíjů. Dnes sídlo Národního muzea.
Titov Veles
36000 obyv. Město v Makedonii, 52 km JV od Skopje, na řece Vardar. Město má krásnou polohu, rozprostírá se polokruhovitě na obou březích řeky na mírných terasách. Stará část města s úzkými uličkami a typickými domky má převážně orientální ráz. Pozoruhodný je místní kostel sv. Pantělejmona a v blízkosti města klášter sv. Dmitrija.