Technické památky Pardubicka
Vodní
Halda
Vilém z Pernštejna rozhodl roku 1495 o stavbě kanálu pro pohánění vodních mlýnů a napájení rybníků. Stavitel Vlček (hlavní fishmistr Viléma) vytyčil trasu podél Labe od Loučné těsně před jejím ústím. Kanál vytvořil kuriozitu, když se přiblížil Labi a hladina byla výše než hladina řeky. Dodnes se toto místo nazývá V úzkých podle těsného přiblížení obou vodních toků, které připomínají Davida a Goliáše.
Tok se poté odklání od řeky a protéká podél dnešní Hugovy ulice. Rozšiřuje se v místě, které se nazývá Na Vrtálně. 7 km dlouhý úsek končí těsně před bývalým jezem a mostem pře automatickými mlýny. Voda poháněla několik mlýnů
Do roku 1910 se však dnešní Halda jmenovala Sezemická strúha a pokračovala na druhá straně Chrudimky jako tzv. Městská strúha, která tekla pod zemí za frontou domů na Bílém náměstí, křižovala Perštýnskou ulici a u dnešní ulice Pod Sklípky a poháněla Císařský mlýn. V pernštejnských Pardubicích byla tato Strúha průmyslovým centrem Pardubic, kromě mlýna se její voda používala na vodu pro pivo (zároveň také na vyhazování odpadků, a tím sloužila i jako stoka), na oplachování masa (Masné krámy u dnešního kostela sv. Bartoloměje) vodu odtud využívala dělová huť a hamr, které stály zhruba v místě dnešního Domu hudby. A nakonec v ústí dnešní Pernerovy ulice stávala pila, valchovní mlýn se soukenickou valchou).
Matiční jezero
vzniklo při regulaci Chrudimky na stavbě trati Olomouc - Praha roku 1844. Původní tok řeky byl narovnán a z původního meandru se vytvořilo jezero, které bylo mejetkem Ústřední matice školské proto Matiční jezero
Opatovický kanál
Pozoruhodné technické dílo z konce 15. století. Jeho voda napájela z Labe soustavu Pernštejnských rybníků a na jeho cestě stálo 5 vodních mlýnů, z nichž dva jsou dodnes funkční jako elektrárny. Jeho trasa začíná u Opatovic nad Labem a pokračuje přes Staré Ždánice, Lázně Bohdaneč a Břehy do Semína, za nímž se vlévá do Labe. Celková délka je 32,5 km. Dnes je toto dílo používané zejména pro vodáckou turistiku. Podrobnější informace viz: Matěásko Josef: Mlýny a další stavby na Opatovickém kanálu
Památník bratranců Veverkových v Rybitví
Roku 1827 spatřil světlo světa v kovářské dílně Václava Veverky vynález ruchadla, který se zrodil v hlavě jeho bratranci. rolníku Františku Veverkovi. Ruchadlo v té době znamenalo hlubší orbu a s tím i vyšší výnosy z polí, která potřebovala vyprodukovat mnohem více potravin v důsledku zvýšení počtu obyvatel
Vynález si však přisvojil úředník choltického panství J. Kainz. Bratranci Veverkovi se za svého života uznání nedočkali. Ve druhé polovině 19. století se znovu rozvířily diskuse o autorství. Roku 1870 jednali poprvé členové hospodářského spolku v Pardubicích o postavení pomníku těmto dvěma vynálezcům. Jejich představy se splnily o 13 let později.
Dnes je rodný dům bratranců Veverkových upraven na muzeum. Je zde zachycen vývoj ruchadla, příčiny jeho vzniku a k vidění je i jeden ze dvou dochovaných exemplářů původního ruchadla. Místnost velká 18 m2 je zařízena přibližně ve stejném stylu jako v první polovině 19. století.